Níže najdete shrnutí věcí, na které bych ráda více soustředila svoji pozornost v nadcházejícím roce (a nejen v něm). Jaké jsou moje záměry?
1. Pečuj o svoji energii
Jak víme, psychické vypjetí dokáže spalovat velké množství energie. Někdy cítím večerní únavu i přesto, že jsem se tolik nehýbala – ona totiž místo těla spalovala energii moje hlava! A často to nebylo vůbec nutné. Mým záměrem je proto dávat co nejvíce svojí pozornosti prospěšným myšlenkám – a jak je poznám? Jsou to právě ty, které ve mně vyvolávají příjemné pocity jako je radost, nárůst energie nebo klid a harmonii. A naopak – všem těm, které mi způsobují nepříjemné pocity, se snažím hned neuvěřit a pokud je včas rozpoznám, snažím se přeladit svoji pozornost jinam. Pomáhá mi s tím meditace – a nemusí to být zrovna sezení v tureckém sedu se zavřenýma očima – meditovat můžu během dne na procházce, nebo třeba jen prostřednictvím pár vědomých nádechů a výdechů. Potom je mnohem snadnější pozorovat vlastní myšlenky a vybírat si ty prospěšné. S energií souvisí i respektování svojí cykličnosti v jednotlivých obdobích, kdy se mění úroveň mé energie – tomu se snažím přizpůsobovat také svoje plány. A nakonec ještě jeden záměr ohledně péče o energii – všímat si toho, co mi energii bere a co mi ji naopak dává a udělat si třeba seznam radostí – věcí, které mě energeticky nabíjí a zlepšují mi náladu. A až bude nejhůř, dopřát si jednu z nich.
2. Pečuj o svoje tělo i duši
Pravidelně se hýbat a otužovat – jakákoliv forma tělesného diskomfortu, jako je námaha, hlad, a nebo chlad, mi ve výsledku dělá dobře a cítím, že je prospěšná nejen pro tělo ale i pro duši a celkovou psychickou odolnost. Co se týká pohybu, stačí mi 30 minut hned po ránu. Vybírám si podle toho, na co mám zrovna chuť a energii – někdy je to jóga, běh, tanec a někdy intenzivní intervalový trénink. Jsou ale i dny, kdy se jen pomalu protahuju na podložce a medituju.. Ráno se snažím zařadit také studenou sprchu a snídani odkládám až na pozdější dopoledne.
3. Důvěřuj životu a odevzdej mu pár svých starostí
Zvykla jsem si často se soustředit na výkon. Chci stihnout co nejvíc věcí za co nejmenší dobu co nejlépe. A to je únavné a dlouhodobě neudržitelné – často pak zakročí tělo a ne moc příjemným způsobem mě zastaví. Mým záměrem je proto netlačit tolik na sebe, na dokonalost, na to, co všechno ještě musím stihnout. Uvědomovat si, že kdykoliv něco není podle mých představ, není to nutně špatně. Většinou si pro mě totiž život schovává něco lepšího, a nebo důležitějšího. Jenom to zatím nevidím. Chci proto celé této kosmické hře zvané život letos více důvěřovat a naučit se pouštět kontrolu, výkon a snahu. Však on se postará..😊
4. Důvěřuj sobě
Možná to zní, jako by se tento bod vylučoval s tím předešlým. Opak je ale pravdou. Důvěra v sebe je důvěra v život. A teď nemluvím o tom neustále poslouchat svoji upovídanou mysl. Chci letos mnohem víc „nastražit uši“ v podobě větší vnímavosti vůči svému nitru – slyšet šepot intuice. Ta ke mně totiž promlouvá mnohem slaběji a mohu ji uslyšet jenom když se úplně ztiším. Mluví skrze jemné pocity v těle, náhlá vnuknutí a inspiraci. Mým záměrem je se zjemnit a být mnohem více všímavá vůči této vnitřní komunikaci.
5. Přijímej věci tak, jak přichází
Jsou okamžiky a situace, které neovlivníme. Bojovat proti nim znamená ztrácet zbytečnou energii a snižovat své vibrace. Proto se chci učit znovu a znovu přijímat to, co nemůžu změnit. A že mi toho život poslední dobou spoustu „naděluje“. Asi proto, abych se toto umění přijetí dobře naučila. Budu se pokoušet nacházet ten skrytý „poklad“, který nejde na první pohled vidět – i v těch nejvíc nepříjemných situacích se totiž skrývá něco důležitého pro můj budoucí vývoj.
6. Buď trpělivá
Trpělivost přináší růže. I když bych si často přála všechny své vnitřní změny, učení a situace zvládnout a vyřešit nejlépe ihned, většinou to stojí čas. Mojí výzvou pro tento rok a nejspíš hodně dalších let bude zvládnutí své netrpělivosti. I semínko potřebuje čas, aby vyklíčilo a mohla z něj vyrůst květina. Uvolnit se a na důležité věci se naučit počkat. Už několikrát jsem se přesvědčila, že to jde. A o to lepší je potom výsledek.
7. Tvoř
Snít, vizualizovat, zapisovat.. Kvantováním, neboli tvořením vlastní reality pomocí myšlenek, představ a pocitů se v poslední době zabývám často. A čím víc tomu věnuji svoji pozornost, tím víc cítím, jakou moc v sobě mám – a to platí pro nás pro všechny. Ale máto jeden háček.. Tvořím totiž neustále - i když mě zrovna přepadne strach či pochybnost. Mým úkolem je dávat si pozor, co si v každou chvíli pro sebe tvořím. Podpořit svoji roli tvůrce mohu prostřednictvím různých metod. Třeba představami – nejlépe to funguje před usnutím, kdy se dostává mozek do tzv. alfa vln a upozaďuje se moje mysl. Představuji si, co mě čeká další den, týden, měsíc – každou situaci si vybavím tak, jak bych si ji přála prožít. A nezapomenu ani na pocity - jak se potom budu cítit? Skvěle se to dá doplnit a podpořit také journalingem – zapisováním svých přání do deníku a nebo i kreslením. A jako u všeho i tady je nejdůležitější „složkou“ tohoto magického tvůrčího lektvaru moje víra. Vědět, že to zkrátka funguje. Nepouštět do toho analytickou mysl, která mi vše, na co se nedá sáhnout dokáže spolehlivě vyvrátit.
Nemáte svůj deník na journaling? Podívejte se na můj kožený Jana v Zenu Midori zápisník.
8. Ztiš se
Být více v tichu bez jakékoliv aktivity a jen pozorovat svoji mysl – to je pro mé aktivní já veliká výzva! Bez plánů, zvonícího telefonu, bez knihy nebo podcastu. Jen být. Psst… Co se pak objeví, když naše mysl utichne?
9. Buď laskavá
K sobě i ostatním – láska začíná uvnitř mně. Moje kapacita milovat ostatní se odráží od dovednosti milovat sebe sama. S tím souvisí také můj vnitřní monolog, který může mít někdy podobu kritika, na kterého si musím „posvítit“ a nepouštět ho k vedení.. Laskavost v okamžiku, kdy se cítíme skvěle, není až takový problém, jde to skoro samo. Větší výzva ovšem přichází, když se konfrontuji s lidmi, kteří jsou nepříjemní a nelaskaví ke mně. Jaké to je se někdy nenechat vtáhnout a na cizí nelaskavost odpovědět svojí laskavostí..? Začnou se dít divy.. 😊
10. Buď vděčná
Dokola omílané slovo – vděčnost. I já občas zapomínám, jak je důležitá. Jak mi může pomoct v situacích, kdy je mi ouvej. Ať už venku padají trakaře, vždycky existuje něco, co je mi dopřáno a co není samozřejmostí. Tak třeba – to, že jsem teď tady a píšu tyto řádky. Živá a zdravá. Každý den, každičký okamžik, je něco, co se už nikdy nezopakuje. Mojí volbou je, jestli k němu budu přistupovat, jako k samozřejmosti, kterou musím nějak „zvládnout“ a nebo jako k tomu nejcennějšímu pokladu. Pocit vděčnosti má schopnost rychle mi zlepšit náladu, proto ho podporuji zapisováním do deníku – stačí jen krátce, 3 věci denně, za které jsem vděčná.
Vypadá to, jako velké množství úkolů, které chci letos zvládnout a že si na sebe zase pletu bič. Ale tyto záměry mají neomezenou dobu platnosti a i když je určitě nebudu ve 100% času naplňovat, je fajn o nich vědět, aby se mohly ve správný čas vynořit a připomenout se mi. 😊
Comments